Tři borci
Na celým oddělení
Jinak samý holky
Co se každou
Chvílu
I tady
Pořád řežou
Do ruk
Do noh
Všude
Je to beznadějný
Říkají
Že už samy se sebou
Nejsou schopný
Vydržet
A těžko se z toho
Dostávaj
Hrozně mě to mrzí
A dostává do kolen
Nevím
Jak jim pomoct
Páč jsu sám
Taky na kolenou
A chtěl jsem
Spolykat prášky
Sám se sebou
A s mejma emocema
Jsu schopnej
Vydržet
Ale jenom s medikací
Kterou mi sem tam
Změní
A pak je to chvilu horší
A pak zas lepší
Jsu tady
V chráněným prostředí
A mám velkej strach
A úzkost
Z toho
Až se vrátím do reality
Mám strach
Že zase po letech
Úplný abstinence
Začnu zase pít
A budu v tom
Lítat
Každej den
Se mi o tom teď zdá
Je to nepříjemný
A psycholog mi říká
Že moje recidiva
Je prostě možná
A reálná
A nevijou
Co s tím
Měl bych brát Antabus
Kterej je moje brzda
Nikdy jsem se ho nesnažil
Přepít
Je to moje černá čára
Přes kterou
Se prostě nechcu dostat
Nechcu
Ale venku
Bude všechno jinak
Koupím plácačku
V každý trafice
Abych si ulevil
A rozpustil
Ty hnusný stavy
Ale vím
Že je to cesta
Do pekel
Mám strach
Strach
A ještě větší
Strach
A propadám
Panice
(45 hodnocení, průměr: 2,20 z 5)
Loading...