Rubrika: 2018

Světlo v kraji je ještě zaváté, však přijde každou chvílí Na stromku zvoní zvonečky, vánočku z nebe cukruje sníh bílý, cukrovím na míse Vánoce zvoní, i po římse okna krajky kreslí mráz v noci nejtišší, Tiché hvězdy tmou jasně sílí kraj zavál už sníh mlžnobíle a podél cest roste zimostráz Tu cestu z hlíny ukryl…

Velké slzy lani padají až tam do svého srdce Laň za laní svou touhu tají, vášeň v nich doutná, spaluje, a až v kapradí utají ten hrot a jen pláčí, pláčí, studánek čistý pramen ohně svých živých vod Ultramarín, to něha maluje, když k sobě ibišku růže přidá šlechetnost bídu žaluje a plachá laň půvab…

Mochomůrka v celé kráse z mechu na vás zadívá se, trochu pyšně, trochu vřele, vás chce míti za přátele Z rána usmívá se z kapek rosy, klobouček slušivě si urovná, trochu červená, trochu bílá, vždyť v lesích je královna Závojíček bílý z pouti krásně její hlavou kroutí a tváří se něžně, spanile, houbař ví, že…