Objetí je láska,
ta, co tvé tělo i duši laská.
Nevěř těm stínům zvenčí,
oni tvůj život rychle zmerčí.
Jejich drápy dlouhé, nezůstane z tebe ani pouhé
NIC
Láska tě střeží, skrz ni dostanou se stíny jen stěží.
Běž a otevři náruč svou,
všechny stíny rázem vyblednou.
Má duše, pověz mi podstatu bytí?
To je to, co je spojeno k sobě tenkou nití.
Jen ten, co uvnitř cítí,
může přivonět k božskému kvítí.
Každý dvě oči má, kdo však dívá se dovnitř i ven?
Kdo žije svůj vlastní sen?
Ten, kdo hledá, najde sílu,
ta, co je uvnitř tebe a žije na vlně míru.
Mít rád sebe, že se nevyplácí?
To mohou říci jen nepoználci.
Měj duši svou dokořán,
ať vnímáš lásku ze všech stran.
To je pravá síla, která radost přináší.
Každý se pak s lehkostí nadnáší.
Máš strach otevřít zrak?
Neboj se, odstrč ten mrak.
Za ním světlo se skrývá,
boží síla lidské duše omývá.
Přijmi to spojení,
není to mámení.
Nezapomeň,
že pravá láska je to,
co tvou duši laská.
Láska uvnitř tebe,
je nekonečná a širá,
jak modré nebe.
Přijmi to, co život ti dal,
ať můžeš s radostí plynout životem dál.