Ilona Vobejda – Srdce až v žaludku mám

poezie

Srdce až v žaludku mám,
já znenadání spolkla ho.
Teď tluče mi jak o závod,
trápí mě jak zlý sen.
Živí se z Kristových ran,
přemýšlím, jak zbavím se ho,
snad budu muset na záchod
nebo s ním krkem ven.

Srdce až v žaludku mám,
nevím, kdo ho tam dal.
Rozežírá plíce, chce toho snad více,
jak pěst velká mšice, pálí mě jak svíce,
na protest jeho se vzdám,
na památku ho do lihu dám.

Zda mé srdce hledat chceš,
nejednoduchý úkol máš.
Vytisknu raději návod,
v hrudi se nepyšní.
Řeknu to, než odejdeš,
no tak se aspoň trochu snaž,
vždyť tluče mi jak o závod
v mé dutině břišní.

V žaludku něco mi kručí,
to srdce mé to tam bručí,
buší a nepřestane,
dokud nás smrt nedostane.

Srdce až v žaludku mám,
nevím, kdo ho tam dal.
Rozežírá plíce, chce toho snad více,
jak pěst velká mšice, pálí mě jak svíce,
na protest jeho se vzdám,
na památku ho do lihu dám.

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 hodnocení, průměr: 4,77 z 5)
Loading...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *