Uvěznili mladou duši
do těla
co bolest kruší
Prý poslouchat ho nyní musí
naučit se pokoře
A ta hloupá duše vzpurná
mladá je
a nerozumná
Po horách by létat chtěla
krásy světa neviděla
po večerech tančit tango
to kdyby ta duše směla
Rozsudek je neúprosný
Tak za špatné chování
dostala teď doživotí
Chybí návod na stárnutí
(661 hodnocení, průměr: 2,29 z 5)
Loading...
Básně této autorky mají velkou sílu, věříte jí každé slovo a právě pro tu věrohodnost jsou tak působivé. Tak poeticky podaný povzdech nad osudem, nad nesplněnými touhami, je v tom bolest ale není to v žádném případě bolestínské. To nedokáže napsat nikdo bez talentu a citu pro skutečnou poezii.
David Marný
Básně o duši vyžadují obrovský cit pro poezii, sílu slova, aby i čtenář nebyl ochuzen o zážitky. A to se autorce daří, musím pochválit.
Jindra.
Mám tuto autorku moc ráda, její básně pohladí, projdou až do srdce, potěší a některé i povzbudí svou věrohodností, některé uzemní a zklidní…je to život se vším všudy. Je to krásné čtení, radost z formy, nádherné poezie, no a doprovodné fotografie jsou naprosto úžasné. Básnické sbírky beru do ruky s láskou…..a těším se vždy na další báseň.
Jiřina Švamberková
Krásně podaná souvislost duše a těla, vyvolává ve mně pocit sounáležitosti a pousmání v závěru…Jiřina
Nechápu nízká hodnocení. Jedná se o kultivovanou, oduševnělou poezii s velkým citovým nábojem, zralou, moudrou, literárně na vysoké úrovni. Žádné prostosrdečné rýmování o lásce, to nejjednodušší co lze v lyrice napsat, a zároveň nejtěžší, má-li být vytvořeno originálně. Za těmito verši se skrývá příběh a nadčasová myšlenka…
Zaujal mne velice kultivovaný a výstižný komentář na tvorbu Ireny Topinkové podepsaný Františka. Znám jednu dámu tohoto jména, má významné postavení na literárním poli. Jestli je to ona, potkával jsem ji na různých literárních akcích, v Karlíně, Slovenském domě, atd. Souhlasím s každým Vaším slovem. A také jsem rád, že někdo takový, jako Vy, si rovněž povšiml toho, jak se v letošní emoci děje něco podivného, co se v minulosti nikdy nedělo. Naprosto nereálné zvýšení počtu hlasů s nízkým hodnocením u básní stejně oduševnělých, jaká je i její ostatní tvorba. Dokonce i jiní autoři, úspěšní v minulých ročnících nejsou letos moc dobře hodnoceni, že by se básníkům tentokrát nějak nedařilo? Až na jednoho, jehož prostosrdečné rýmování o lásce s pravopisnými chybami jste nepřehlédla. U žádného jiného autora jsem nic takového nenašel. Kam až může zajít msta, závist, či obojí, jsem si uvědomil, když jsem se podíval pro porovnání znovu na minulou tvorbu a s úžasem zjistil, že básně 2x oceněné porotou, které měly od čtenářů průměr cca 4,80, najednou si pohoršily na 2,60 a nyní se čtenáři pouští i do fotografi a počítačové grafiky? Jakou škodu může ještě takový člověk napáchat?
Štefan
Ano souhlasím s Vámi . Dělá velkou škodu, zničil soutěž ostatním i sobě a básníkem se nestane i kdyby měl hodnocení tisíce, je mi ho líto asi neví jak si sám škodí Andrea
V kategorii poezie je normální očekávat poezii. Toto je jen báseň v próze, což je bohužel podřadná kategorie.
Rád bych upozornil pana J.V na některé omyly. Báseň Žalář není báseň v próze. A básně v próze nejsou podřadná kategorie
– vizJ. J.Prévert, jehož texty četl úžasným způsobem Rudolf Hrušínský ve Viole, jsou natočeny na gramofonovou desku, také z básní jiných slavných autorů, této, Vámi zavrhované kategorie, jako byl např. Baudelaire, Rimbaud, Proust atd. vznikla řada slavných a stále oblíbených šansonů, jejich sbírky básní překonaly století a mezi čtenáři patří i v současné době mezi nejoblíbenější. Je úplně jedno, jakým stylem básník píše, pokud vytváří skutečnou poezii. Tu Vy nejste schopen poznat, na rozdíl od autorů ostatních komentářů, např. od komentáře podepsaným Františka, která má ovšem v této kategorii velké zkušenosti. Proč cítíte potřebu vyjadřovat se k něčemu, čemu vůbec nerozumíte?
Jary Vrchli, jestlipak víte, co je to poezie? Podle vašich kritérií by neprošlo mnoho světově uznávaných autorů. Ale o to asi nejde, že?