Vítr s ní smýká, rve jí šat
těžko se jeho síle brání
z lidí snad každý má ji rád
stáří s ní nemá slitování
Choulí se v zástěrce rudé
spíš v cárech, žádné hedvábí
smutná bdí – co z ní teď zbude?
Čmeláky víc už nevábí
Jak v zrcadle teď v kapce rosy
pýchou se lehce zarděla
než hlavu setnou břitem kosy…
Do rána ještě zkrásněla!
Maková panenka – nebo žena? Platí to pro obě. Emotivní, vtipné. Stejná jsi Jarmilko, byla i na dnech poezie V Polici nad Metují, rok 2014, kdy jsme stejným počtem hlasů zvítězily v soutěži. Za mne hodnotím za 5, připadáš mi dosud silně podhodnocená.
Nenech se odradit. Irena