Vítr s ní smýká, rve jí šat
těžko se jeho síle brání
z lidí snad každý má ji rád
stáří s ní nemá slitování
Choulí se v zástěrce rudé
spíš v cárech, žádné hedvábí
smutná bdí – co z ní teď zbude?
Čmeláky víc už nevábí
Jak v zrcadle teď v kapce rosy
pýchou se lehce zarděla
než hlavu setnou břitem kosy…
Do rána ještě zkrásněla!
Note: There is a rating embedded within this post, please visit this post to rate it.