Je tmavá letní noc.
Všude kolem panuje hrobové ticho,
které občas přeruší jen slabé zaševelení.
Vítr nefouká a ptáci umlkli.
Měsíční paprsky ozařují písčitou pěšinu uprostřed pole.
Půl míle odsud se nachází pár opuštěných baráků.
Jeden z nich má číslo 6.
Dvacet let už v něm nikdo nebydlí.
Za polem u lesa se rozprostírá bažinatý rybník.
Tři rybáři u něj dosud sedí a sledují,
zda se lano jejich udice konečně pohne vpřed.
Náhle krajem prolétne ostrý, pronikavý výkřik,
který záhy zaniká v tichém šumění větvoví stromů,
jež majestátně se tyčí okolo rybníka…