Útlá bílá těla břízek,
něžné větvoví
v zelených krajkách
stydlivých lístků
přicházejících v čase sem.
Sen jara v mysli mám
teď v zimě při svíčkách.
Sen jara…
V hudbě se vznáším
v závojích tančím
lehkých jak vánek
tancem zmámená,
jen mé horké srdce
a tvůj žhavý pohled
mě vrací zpět –
tam, kde už není,
tam, kde ještě není…
Jak smířit se mám
s tím, co je?
Note: There is a rating embedded within this post, please visit this post to rate it.