Sešly se v baru
Krutost, Závist, Pýcha
daly si sklenku, teď se hádají
„Nemáte páru“
Pýcha slastně vzdychá
koketně mrká, sedí na kraji
„Nevíte pranic
to já světem vládnu
na krásné pávy každý pohlíží
Nepoznám hranic
s věkem ještě mládnu
proniknu všude bez všech potíží“
„Kdo tě má, padne
mne se bojí stále“
odfrkne Krutost, vprostřed sedící
„Se mnou je snadné
prorazit, jít dále
Donutím světce pravdu neříci“
„Jsem ve vás obou
uznejte to, krávy“
Závist je bledá, ty dvě přerůstá
„To já jdu s dobou
mnou se každý dáví“
Právě si dává ruku před ústa
Strach si k nim sedl
nabídl jim víno
z těch tří se každá jemu nabízí
se všemi vedl
řeči, ty dál plynou
popsal jim vlastně krizi za krizí
Tyhle tři na něj
letí – a on ví to
každou z nich totiž zcela ukojí
sevře jim dlaně
vzbudí hněv i lítost
nenechá žádnou chvíli v pokoji
Svoboda ale
pravda ani víra
žádná z těch slečen se mu nepoddá
Je to holt malér
též by je chtěl svírat
nepomůže mu ani nehoda
„Jste moje perly“
Strach třem ženám vzkáže
„Klenoty, jichž se nikdy nevzdávám“
Popadne berli
vstane, celý blažen
ponechám zcela klamným představám
(13 hodnocení, průměr: 4,85 z 5)
Loading...