Říkej mi ta krásná slova,
za která se všechno schová.
byť jen říkanka bláznova,
přesto chci je znova – znova.
Šeptej mi tu jasnou zprávu
oděnou jen v prostém hávu:
Láska patří všem a všude,
kdo požádá, mít ji bude.
Zpívej mi ta slova v písni,
esemeskou mi je písni,
Prozraď mi ta sladká slůvka,
co se vejdou do olůvka.
Napiš mi ta slova nová,
na papíře do růžova,
Dokud láska svěžest dává,
důvody své neudává.
Přednes mi ta slova jemně,
až se setmí, při lucerně.
Obdivovat jejich kráse
chci se dnes a zítra zase.