Listopad Františka Gottlieba,
srdce žal bez vody, bez chleba,
hrou času krutou a bolavou,
vzpomínky k hladině vyplavou.
Listopad Jiřího Ortena
deště se sněhem je ozvěna,
listí ne vesele barevné,
předivo emocí přejemné.
Listopad Iljiče Lenina,
Aurory řev Evropou hřímá,
Listopad hrdiny se jménem K.,
kdy vše je cizí, vše ho leká.
Rozkrásni ponurý listopade,
dej mi kus rohlíku za dvě pade,
dříve stával u nás desetník,
vzpomíná na břehu převozník.
Listopad Viktora Dyka
jesení zhluboka dýchá,
vlnami metafor vzlyká,
vlna devátá – tichá.
Pád listí básníka Holana,
popravdě stromů je záchrana,
ne každý poeta ocení
listí jak voní jen při tlení.
Listí Seiferta Jaroslava,
padá, když léto ti sbohem dává,
a když mrholí cokoli na duši,
co zbude v tvé mysli, už netuší.
Thákurův listopad – posel dní,
tam, kde je vodopád, usedni.
Uslyšíš písničku dalekou,
jak někdo zpívá ji za řekou.
Listopad básníků prokletí,
to muž je bez ženy, bez dětí.
To chudých jen záchrana v naději,
listí odletí, vše se změní.
Listopad Edgar Poe Allana,
přistihl při činu havrana,
kterak si krákorá „Never more“,
teď už poznáte, co je horor.
Listopad Günsberga Allena
přetěžká odnáší břemena,
Kadish už na tom nic nezmění,
zůstává jen duše kvílení.
(79 hodnocení, průměr: 3,94 z 5)
Loading...