Plavokrásko zádumčivá,
něžnoplachá slzo čirá,
neuhýbáš slunci, větru,
v taktu svého časometru.
Budíš rozruch mého žití,
jak orchidej po zalití,
budíš stánku mého tvary,
vánkem v strunách mé kytary.
Plavohlásko roztodivná,
šelmí “baby“, jsi obdivná,
je to tvoje hrdost, práce,
tvoje PR – bez legrace.
Plavo dívko lásky chtivá,
jak krásně o tobě snívá,
mládenec, jenž netuší,
že ho též máš na duši