Jsou slova, která proletí nad námi jak křídla tažných ptáků
zamávají do čtyř světových stran
a kde je jim konec
Co zbylo ze včerejší noci, už nejde si vzít
Je sychravo
nevyspalo
kruhy pod očima
kruhy na vodě
a bílá zima na krku
Chlad hlad vane za tebou
a ty se ztrácíš z lásky
už je tě jenom půl
a den ode dne ubývá
Z mlh nad Vltavou na mě křičí
blázne bláznivá
a bude pořád míň
a nemysli si, že je všem malérům konec
počkej, až vystřízlivíš
to si teprve natlučeš záda
a uvědomíš si délku jejího stínu
stínu hvězdy, která padá
a která neshoří
a která
jestli někdy dopadne
připomene ti tvojí vlastní vinu
za to že jsi chtěl milovat
bláznivě a nešťastně
jednu hvězdu jedinou
v té černo černé tmě
Báseň je plna nadějí, smutku i touhy.