Ti stateční jsou slepí
co nevidí úsměv ženy
pěšáci s bílou holí
klepou o asfalt, o kameny
Ve dne jak v noci
v noci jak za dne
bloudí pod sluncem, lucernami
a světlo žádné
Ptala jsem se jednoho
co narefýži stál
zda-li má sny a jaké
Slečno, teď se mi vysmíváte
já nemám sny žádné
Ti stateční jsou slepí
co hladí sochy rukama
a slyší trávu růst
Ti nešťastně šťastní znají verše
ze smělých dívčích úst