Štítek: Josef Král

poezie

Josef Král – Mít vrozené instinkty zvířat

V létě se cítím jako ryba ve vodě. Vánoce mají své tajemné kouzlo. Když napadne sníh, rád si občas zalyžuji. Ale co podzimní plískanice nebo únorové holomrazy??? Být aspoň na chvíli medvědem, který se ukryje v brlohu, kde prospí nepříjemnou zimu. Být aspoň na chvíli vlaštovkou, která se vznese vysoko nad zem a vymění mrazivé…

poezie

Josef Král – Noční chmury

Do hlavy vstoupily mi noční chmury. Náročný byl celý dnešní den! Marně a zbytečně snažím se shůry vyloudit pro sebe pokojný sen. Namísto toho se honí mou hlavou humorné scény či konflikty, co mi krev proměňují v řeku dravou, vjemy jak barevné prospekty. Nezbývá než vstát a opustit lože, pak chvilku kráčet po chodbě. Dopřej…

poezie

Josef Král – Pýcha a umění

Když naše myšlenky ovládá pýcha, z nadutosti se nám obtížně dýchá. Duši nám omámí narcistní vůně, kouzelně zahalí, že duše stůně. Umění de facto odkrývá duši se všemi krásami, které jí sluší, se všemi bolestmi, které ji tíží. Ten, kdo však na druhé do hlubin shlíží a sám si na hoře sluní své vlasy, nepozná,…