Štítek: Petr Koudelka
Petr Koudelka – První sníh v Praze
Petr Koudelka – Zlatokop
Petr Koudelka – Vzpomínka
Jsou slova, která proletí nad námi jak křídla tažných ptáků zamávají do čtyř světových stran a kde je jim konec Co zbylo ze včerejší noci, už nejde si vzít Je sychravo nevyspalo kruhy pod očima kruhy na vodě a bílá zima na krku Chlad hlad vane za tebou a ty se ztrácíš z lásky už…
Petr Koudelka – Co vždycky jenom zbývá
Co vždycky jenom zbývá jenom pár veršů a v srdci jizva Dopočítat se jich není možné pouze číst si v nich Ty jizvy v sobě papír skrývá a lásky houpá vítr ve větvích
Petr Koudelka – A bůh byl němý
Postřelili mrtvého čistým průstřelem odnesla to borovice tříska vlétla do vyhaslého oka a bůh ani nehlesl V zákopech se bojovalo na bajonety a bůh pořád nic a zabíjely se děti Jak je možné že ani teď nepromluvil ten němý lhostejný bůh
Petr Koudelka
Poezii píši asi čtyřicet let