To jsem jednou viděl zakrslého králíka,
jak na sebe tajně v noci po tmě navlíká
parádní kožíšek zaječí.
Snad se prý převlekem zavděčí,
kéž by mě zítra zaječky klofly,
říkal, když zapínal poslední knoflík.
Po samičkách ale nikde ani stopy,
proč se všechny skryly, králík nepochopil.
Víte, on byl podzim, myslivecké hony,
a to si chce každý nimrod domů donýst
nějaké lovecké trofeje.
Králíku, bum, prásk, a pozdě je,
myslivec se z mlází pro úlovek hrne
a polévky bude večer plný hrnec!
Inu, ten, kdo tak rád převléká kožíšek,
ten jednou u lesa na mezi dodýše.